Karlovy Vary

poznejte krásy i historii města

Historie

Karlových Varů

Vše začalo už v roce 1358. Tehdy nechal císař Karel IV., omámen léčivými účinky horkých pramenů, vystavět hrádek jako základ nového města. Dnes nad tímto hrádkem leží náš hotel. Město prošlo dramatickým vývojem, dvakrát zcela vyhořelo a bylo zničeno povodní. Věhlas lázeňství znamenal nebývalý rozkvět města v 19. století, kdy do Varů přijížděly slavné osobnosti. Největší rozkvět zažily Karlovy Vary počátkem 20. století. Dnes na tuto slávu navazují hojně rekonstruované hotely jako je hotel Ontario.

Podrobněji o historii Karlových Varů si můžete přečíst na oficiálních stránkách města.

tipů na procházku

minerálních pramenů

kolonád

minerálních pramenů

kolonád

Kolonády

karlovarský unikát

  • Mlýnská kolonáda
  • Sadová kolonáda
  • Tržní kolonáda
  • Vřídelní kolonáda
  • Zámecká kolonáda
  • Mlýnská kolonáda

    Největší karlovarská kolonáda postavená z kamene v pseudorenesančním slohu byla otevřena v roce 1881 a kryje celkem pět minerálních pramenů. Atika kolonády je doplněna alegorickými sochami představujícími jednotlivé měsíce roku. V minulosti byla přirovnávána například k záhonu mrkví.

  • Sadová kolonáda

    Zdobená montovaná litinová kolonáda je posledním pozůstatkem koncertní a restaurační haly zvané Blanenský pavilon, postavené v letech 1880 – 1881 podle projektu slavných vídeňských architektů Fellnera a Helmera. Od roku 2001 zde nově vyvěrá také Hadí pramen.

  • Tržní kolonáda

    Bílá dřevěná kolonáda architektů Fellnera a Helmera byla původně provizoriem. To však trvá již přes 130 let a čas z krásy bohatě vyřezávané stavby ve švýcarském stylu se sloupovou arkádou a sedlovou střechou nijak neubírá. Zajímavostí je reliéf Karla IV. zobrazující legendu o založení města.

  • Vřídelní kolonáda

    Vřídlo, největší a nejvydatnější léčivý pramen Karlových Varů, krylo od 16. století mnoho staveb: barokní budova, empírová kolonáda, litinová či provizorní dřevěná kolonáda. Dnes jej obklopuje stavba ze 70. let 20. století architekta Jana Otruby, byť se objevují snahy vrátit jí vzhled té litinové z roku 1879.

  • Zámecká kolonáda

    Zámecká kolonáda byla otevřena v roce 1913. Je rozdělena na dvě části. Kolonáda Horního pramene je volně přístupná veřejnosti a zastřešuje Zámecký horní pramen. Kolonáda Dolního pramene je přístupná jen klientům Zámeckých lázní, ale Dolní Zámecký pramen je pro veřejnost přiveden také na Tržní kolonádu.

  • Mlýnská kolonáda
  • Sadová kolonáda
  • Tržní kolonáda
  • Vřídelní kolonáda
  • Zámecká kolonáda

kolonády

karlovarský unikát

  • Sadová kolonáda
  • Mlýnská kolonáda
  • Zámecká kolonáda
  • Vřídelní kolonáda
  • Tržní kolonáda
  • Sadová kolonáda

    Zdobená montovaná litinová kolonáda je posledním pozůstatkem koncertní a restaurační haly zvané Blanenský pavilon, postavené v letech 1880 – 1881 podle projektu slavných vídeňských architektů Fellnera a Helmera. Od roku 2001 zde nově vyvěrá také Hadí pramen.

  • Mlýnská kolonáda

    Největší karlovarská kolonáda postavená z kamene v pseudorenesančním slohu byla otevřena v roce 1881 a kryje celkem pět minerálních pramenů. Atika kolonády je doplněna alegorickými sochami představujícími jednotlivé měsíce roku.

  • Zámecká kolonáda

    Zámecká kolonáda byla otevřena v roce 1913. Je rozdělena na dvě části. Kolonáda Horního pramene je volně přístupná veřejnosti a zastřešuje Zámecký horní pramen. Dolní Zámecký pramen je pro veřejnost přiveden také na Tržní kolonádu.

  • Vřídelní kolonáda

    Vřídlo, největší a nejvydatnější léčivý pramen Karlových Varů, krylo od 16. století mnoho staveb: barokní budova, empírová kolonáda, litinová či provizorní dřevěná kolonáda. Dnes jej obklopuje stavba ze 70. let 20. století architekta Jana Otruby.

  • Tržní kolonáda

    Bílá dřevěná kolonáda architektů Fellnera a Helmera byla původně provizoriem. To však trvá již přes 130 let a čas z krásy bohatě vyřezávané stavby ve švýcarském stylu se sloupovou arkádou a sedlovou střechou nijak neubírá.

Minerální prameny

podle kolonád

  • Vřídlo

    Vřídlo

    Vřídlo je symbolem karlovarských lázní. Tento gejzír vydá za minutu průměrně 2000 litrů minerální vody. Dnes je kromě Zámeckého pramene jediným pramenem využívaným ke koupelím. V prostoru kolonády jsou umístěny celkem čtyři pitné stojany s vodou o různých teplotách.

  • Pramen Karla IV.

    Pramen Karla IV.

    Léčivé schopnosti tohoto zřídla možná přispěly k rozhodnutí císaře Karla IV. vybudovat zde lázně. O objevení Karlových Varů vypovídá reliéf umístěný nad pramenem. Pramen se od svého objevení (1838) několikrát ztratil a znovu objevil.

  • Dolní zámecký pramen

    Dolní zámecký pramen

    Vyvěrá uvnitř bývalé Zámecké kolonády (dnešních Zámeckých lázní), postavené dle plánů vídeňského architekta Ohmanna. Za pramenní vázou je pískovcový reliéf znázorňující „Ducha pramenů“. Dolní zámecký pramen má teplotu 55 °C, tedy o 5 °C nižší než Horní zámecký pramen.

  • Horní zámecký pramen

    Horní zámecký pramen

    Vídeňský architekt Ohmann využil zajímavý nápad městského Pramenního úřadu vyvést malou část vody Dolního zámeckého pramene do jímání na úroveň o několik metrů vyšší do pavilónku. Díky vyšší nadmořské výšce má jinou teplotu i obsah CO2. Horní zámecký pramen má teplotu 50 °C.

  • Tržní pramen

    Tržní pramen

    Pramen se od svého objevení (1838) několikrát ztratil a znovu objevil. Uskutečnilo se několik vrtů, díky nimž může být i dnes lázeňskými lékaři předepisován.

  • Mlýnský pramen

    Mlýnský pramen

    Už od 16. století je užíván k lázeňské léčbě. Dříve hlavně ke koupelím. Vodu z oblíbeného pramene bylo kdysi možné koupit téměř ve všech českých lékárnách.

  • Pramen Rusalka

    Pramen Rusalka

    Voda z něho vyvěrající byla svého času oblíbenější než ta z Mlýnského pramene. Pramen měl i svou kolonádu Nového pramene, později přestavenou a pojmenovanou Mlýnská.

  • Pramen kníže Václava I

    Pramen kníže Václava I

    Voda tohoto zřídla byla využívána k výrobě karlovarské léčivé soli. Koncem 18. století se vydatností mohl měřit s Vřídlem. Kníže Václav je vyveden do dvou pramenních váz. Pramen I vytéká přímo v kolonádě.

  • Pramen knížete Václava II

    Pramen knížete Václava II

    Voda tohoto zřídla byla využívána k výrobě karlovarské léčivé soli. Koncem 18. století se vydatností mohl měřit s Vřídlem. Kníže Václav je vyveden do dvou pramenních váz. Pramen II vytéká před kolonádou naproti orchestřišti.

  • Pramen Libuše

    Pramen Libuše

    Původně nazývaný pramen Alžbětiných růží. Vznikl spojením čtyř menších pramenů.

  • Skalní pramen

    Skalní pramen

    Do roku 1845 vyvěral v říčce Teplé. Po terénních úpravách byla jeho voda přivedena do míst dnešní Mlýnské kolonády.

  • Pramen Svoboda

    Pramen Svoboda

    Byl objeven v druhé polovině 19. století při stavbě Lázní III. Své nynější jméno má od konce 2. světové války. Dříve se jmenoval Lázeňský, poté nesl jméno Františka Josefa I.

  • Sadový pramen

    Sadový pramen

    V půlce 19. století vytryskl při hloubení základů pro Vojenský lázeňský ústav. Původně dostal název Císařský pramen, později byl přejmenován na pramen Sadový. Vytéká hned vedle kolonády a má teplotu 42 °C.

  • Hadí pramen

    Hadí pramen

    Vyvěrá v Sadové kolonádě, kam byl přiveden v rámci rekonstrukce kolonády v roce 2001, jedná se tak o nejnovější karlovarský pramen. Hadím byl nazván na památku užovek, které kdysi žily v hojném počtu za kolonádami.

    Kostely a muzea

    se zajímavou historií

    • Kostel sv. Máří Magdaleny
    • Kostel sv. Petra a Pavla
    • Galerie umění
    • Muzeum Karlovy Vary
    • Jan Becher Muzeum
    • Kostel sv. Máří Magdaleny

      Chrám byl vystavěn v letech 1732 až 1736 slavným architektem Kiliánem Ignácem Dientzenhoferem ve stylu baroka. Kostel je architektonickou dominantou karlovarské lázeňské kolonády. Prohlédnout si jej můžete denně, při bohoslužbě i mimo ni. Za návštěvu také stojí podzemí kostelas unikátní pohřební kaplí.

    • Kostel sv. Petra a Pavla

      Tento architektonický skvost naleznete v ulici Krále Jiřího. Byl vystavěn podle vzoru byzantsko-staroruského chrámu v Ostankinu u Moskvy. Potřebné finance na stavbu kostela byly získány díky sbírce mezi zámožnou srbskou a ruskou lázeňskou klientelou a šlechtou.

    • Galerie umění

      Galerie je odborným zařízením, které od roku 1953 v lázeňském prostředí Karlových Varů a jejich regionu uchovává, zhodnocuje a přibližuje české umění 20. století ve stálých expozicích, věnuje se publikační a vzdělávací činnosti. Program krátkodobých výstav sleduje převážně současné umělecké dění českých autorů.

    • Muzeum Karlovy Vary

      Muzeum sídlí v barokním domě Zlatý klíč na Nové louce. Dnes je moderním informačním a badatelským centrem pro dokumentaci karlovarského lázeňství a historicko-stavebních památek Karlovarska. Muzeum pečuje o sbírky užitého umění – sklo, porcelán, nábytek, textil i práce karlovarských puškařů a brusičů vřídlovce.

    • Jan Becher Muzeum

      Jan Becher Muzeum je přímo na místě bývalé továrny na Steinberkách, kde Becherovka více než sto let pramenila. Původní továrnu dal roku 1867 vystavět zakladatel Jan Becher. Během prohlídky navštívíte některé z původních sklepních prostor a ochutnáte několik specialit z muzejního baru. V prodejně si můžete Becherovku zakoupit.

    • Kostel sv. Máří Magdaleny
    • Kostel sv. Petra a Pavla
    • Galerie umění
    • Muzeum Karlovy Vary
    • Jan Becher Muzeum

    památky

    plné historie

    • Kostel sv. Petra a Pavla
    • Kostel sv. Máří Magdaleny
    • Muzeum Karlovy Vary
    • Galerie umění
    • Jan Becher Muzeum
    • Kostel sv. Petra a Pavla

      Tento architektonický skvost naleznete v ulici Krále Jiřího. Byl vystavěn podle vzoru byzantsko-staroruského chrámu v Ostankinu u Moskvy. Potřebné finance na stavbu kostela byly získány díky sbírce mezi zámožnou srbskou a ruskou lázeňskou klientelou a šlechtou.

    • Kostel sv. Máří Magdaleny

      Chrám byl vystavěn v letech 1732 až 1736 slavným architektem Kiliánem Ignácem Dientzenhoferem ve stylu baroka. Kostel je architektonickou dominantou karlovarské lázeňské kolonády. Prohlédnout si jej můžete denně, při bohoslužbě i mimo ni. Za návštěvu také stojí podzemí kostelas unikátní pohřební kaplí.

    • Muzeum Karlovy Vary

      Muzeum sídlí v barokním domě Zlatý klíč na Nové louce. Dnes je moderním informačním a badatelským centrem pro dokumentaci karlovarského lázeňství a historicko-stavebních památek Karlovarska. Muzeum pečuje o sbírky užitého umění – sklo, porcelán, nábytek, textil i práce karlovarských puškařů a brusičů vřídlovce.

    • Galerie umění

      Galerie je odborným zařízením, které od roku 1953 v lázeňském prostředí Karlových Varů a jejich regionu uchovává, zhodnocuje a přibližuje české umění 20. století ve stálých expozicích, věnuje se publikační a vzdělávací činnosti. Program krátkodobých výstav sleduje převážně současné umělecké dění českých autorů.

    • Jan Becher Muzeum

      Jan Becher Muzeum je přímo na místě bývalé továrny na Steinberkách, kde Becherovka více než sto let pramenila. Původní továrnu dal roku 1867 vystavět zakladatel Jan Becher. Během prohlídky navštívíte některé z původních sklepních prostor a ochutnáte několik specialit z muzejního baru. V prodejně si můžete Becherovku zakoupit.

    Vyhlídky

    a rozhledny

    • Vyhlídka Karla IV.
    • Jelení skok
    • Goethova vyhlídka
    • Rozhledna Diana
    • Vyhlídka Tři kříže
    • Vyhlídka Karla IV.

      Pseudogotická cihlová rozhledna v podobě minaretu se dvěma vyhlídkovými ochozy byla postavena jako kopie rozhledny v severoněmeckém Schleswigu. Rozhledna plnila funkci altánu a hned po svém otevření se dočkala velkého zájmu návštěvníků z řad lázeňských hostů.

    • Jelení skok

      Kolem roku 1640 byly na vrcholu Tříkřížového vrchu vztyčeny jako výraz úspěšné rekatolizace města o okolí tři velké dřevěné kříže, symbol biblické Golgoty. V okolí je dodnes zachováno betonové koryto rozestavěné lanovky, základy horní stanice a torza dalších staveb.

    • Goethova vyhlídka

      Podnět ke stavbě rozhledny na Výšině věčného života nad Karlovými Vary dala belgická princezna Stefanie, manželka rakouského korunního prince Rudolfa Habsburského. K rozhledně vede trasa kopcovitým terénem. Dnes se rozhledna jmenuje Goethova vyhlídka.

    • Rozhledna Diana

      Zdejší vrch s nádherným rozhledem vypínající se nad lázeňským městem objevil pro turistiku karlovarský nožíř Václav Drumm. Lanová dráha byla na vrchol kopce vybudována roku 1909. Součástí zděné vyhlídkové věže se stal i moderní elektrický výtah.

    • Vyhlídka Tři kříže

      Patrně nejstarší vyhlídkovou stavbou v lázeňském městě je dřevěný altánek na skalním suku u Jeleního skoku přímo nad centrem Karlových Varů. Altán zde nechal postavit v roce 1804 karlovarský rodák Mayer. Altánek je doplněn dřevěným zábradlím mezi sloupy a lavičkami.

    aplikace

    na procházky a výlety

    Karlovy Vary nabízejí mnohem více a díky moderním technologiím je můžete poznat blíž přímo na procházkách městem. Doporučujeme stáhnout si praktickou aplikaci Karlovy Vary pro operační systémy Android a iOS.

    Aplikace Karlovy Vary je mobilní turistický průvodce, kde najdete spoustu zajímavých informací o městě či jeho památkách. Součástí aplikace je interaktivní mapa, na které jsou vyznačena zajímavá místa v Karlových Varech, a nechybí ani tipy na výlety v okolí.

    Rozhledny

    s výhledy na město

    • Rozhledna Diana
    • Goethova vyhlídka
    • Vyhlídka Tři kříže
    • Jelení skok
    • Vyhlídka Karla IV.
    • Rozhledna Diana

      Zdejší vrch s nádherným rozhledem vypínající se nad lázeňským městem objevil pro turistiku karlovarský nožíř Václav Drumm. Dobové průvodce propagovaly po celé 19. století toto místo jako nejlepší výhled na město. Lanová dráha byla na vrchol kopce vybudována roku 1909. Součástí zděné vyhlídkové věže se stal i moderní elektrický výtah.

    • Goethova vyhlídka

      Podnět ke stavbě rozhledny na Výšině věčného života nad Karlovými Vary dala belgická princezna Stefanie, manželka rakouského korunního prince Rudolfa Habsburského, která byla ohromena zdejším výhledem při jedné ze svých procházek do okolí lázeňského města. K rozhledně vede trasa kopcovitým terénem. Od roku 1957 se rozhledna jmenuje Goethova vyhlídka.

    • Vyhlídka Tři kříže

      Patrně nejstarší vyhlídkovou stavbou v lázeňském městě je dřevěný altánek na skalním suku u Jeleního skoku přímo nad centrem Karlových Varů. Altán zde nechal postavit v roce 1804 karlovarský rodák, bohatý vídeňský obchodník Mayer, podle něhož se nazývá rovněž Mayerův gloriet. Altánek je doplněn dřevěným zábradlím mezi sloupy a lavičkami.

    • Jelení skok

      Kolem roku 1640 byly na vrcholu Tříkřížového vrchu vztyčeny jako výraz úspěšné rekatolizace města o okolí tři velké dřevěné kříže, symbol biblické Golgoty. V okolí je dodnes zachováno betonové koryto rozestavěné lanovky, základy horní stanice a torza dalších staveb. V roce 2000 byl před Třemi kříži vystavěn na střeše poválečné betonové vojenské pozorovatelny dřevěný vyhlídkový altán.

    • Vyhlídka Karla IV.

      Pseudogotická cihlová rozhledna v podobě minaretu se dvěma vyhlídkovými ochozy byla postavena jako kopie rozhledny v severoněmeckém Schleswigu. Rozhledna plnila funkci altánu a hned po svém otevření se dočkala velkého zájmu návštěvníků z řad lázeňských hostů. Z prvního ochozu rozhledny byly při různých oslavách odpalovány ohňostroje.

    • Rozhledna Diana
    • Goethova vyhlídka
    • Vyhlídka Tři kříže
    • Jelení skok
    • Vyhlídka Karla IV.

    naše adresa

    Hotel Ontario
    Zámecký vrch 20
    360 01 Karlovy Vary
    mapa s cestou k nám

    Naše kontakty

    napište nám: ontario@bauhold.cz
    nebo zavolejte: +420 353 222 091

    copyright © BAU-HOLD a.s.
    design © Radek Holický

    Jsme tří a půl hvězdičkový hotel s jedinečnou rodinnou atmosférou a více než 150 letou historií. Nacházíme se na unikátním a klidném místě nad slavnou Mlýnskou kolonádou, jen pár kroků od léčivých pramenů, přímo v centru Karlových Varů. Hotel byl vybudován z historické budovy jménem Ontario postavené kolem roku 1855 a kompletně byl zrekonstruován v letech 2002-2003.

    Náš hotel svým hostům nabízí 13 komfortně zařízených a prostorných pokojů s jedinečným výhledem na lázeňské centrum a řeku Teplá. Přímo u budovy hotelu se nachází parkoviště střežené kamerovým systémem.

    spolu

    kontaktujte nás

    naše adresa

    Hotel Ontario
    Zámecký vrch 20
    360 01 Karlovy Vary
    mapa s cestou k nám

    naše kontakty

    e-mail: ontario@bauhold.cz
    telefon: +420 353 222 091

    copyright © BAU-HOLD a.s.
    design © Radek Holický

    CHCETE UBYTOVÁNÍ ZA TU NEJLEPŠÍ CENU?

    "TAK NEVÁHEJTE NAPSAT NA NÁŠ E-MAIL: recepce@hotelontario.cz

    PŘI REZERVACI PŘES NÁŠ E-MAIL GARANTUJEME:
    NEJNIŽŠÍ CENU
    DOROVNÁNÍ CENY, POKUD NAJDETE LEVNĚJŠÍ CENU PŘES JAKÝKOLI JINÝ REZERVAČNÍ SYSTÉM

    UŽ TEĎ SI REZERVUJTE POBYT V HOTELU ONTARIO PŘES E-MAIL recepce@hotelontario.cz